Pamatujete si na zápas Eura 2004 ČR-Nizozemsko? Jestli ano, jistě si vzpomenete, jak holandský zabiják Ruud van Nistelrooy skóroval po rychlé akci, která znamenala druhý gól v Čechově síti. Čeští fanoušci se divili, jak mohla platit branka, při které holandský útočník využil předchozího ofsajdového postavení. Ve středečním zápase Nizozemska s Itálií van Nistelrooy dal první gól z podobné situace, kvůli níž se tentokrát bouřili Italové. Švédští rozhodčí však branku také uznali. A bylo to v obou případech správné rozhodnutí.
Proč? Z prvního pohledu se situace zdála jako jasně ofsajdová. Van Nistelrooy po Sneijderově střele stál daleko za italskou obrannou linií. Jenže málokdo postřehl, že po předchozím souboji s Kuytem zůstal za brankovou čarou italský obránce Panucci. Pravidlo o ofsajdu tedy nemohlo být naplněno, protože van Nistelrooy stál před předposledním italským bránícím hráčem.
První gól byl tedy uznán v souladu s pravidly. "Hráč je v ofsajdové pozici, je-li současně: na soupeřově polovině hrací plochy a blíže k soupeřově brankové čáře než míč a blíže k soupeřově brankové čáře než předposlední hráč soupeřova družstva. Sama o sobě není důvodem k přerušení hry, " píše se ve fotbalových pravidlech.
A protože platí, že hráč nemůže vystavit protihráče do ofsajdu ani tím, že se postaví za brankovou čáru, gól platil právem. "Za brankovou čárou byl ještě váš hráč, proto je gól regulérní," vysvětloval hlavní rozhodčí Fröjdfeldt svůj verdikt po zápase.
Kouč Italů Roberto Donadoni tak obviňoval švédské rozhodčí zbytečně. "Jestli rozhodčí chyboval, chápu ho, je přece taky jenom člověk. Ale nemá smysl se hádat, jestli to byl ofsajd, nebo ne. Beru to tak, jak to je," nakonec uznal, že jen zmíněná situace o výhře Nizozemců nerozhodla.
